SEZNAM menhirů na území ČR

Rozhodl jsem se sepsat přehled menhirů, které se dochovaly do dnešních dnů. Vzal jsem v úvahu všechnu dostupnou literaturu o megalitech na českém trhu i vlastní zkoumání. Stav ke dni 1.9.2012 dosáhl 41 menhirů ve 24 různých lokalitách. Tyto menhiry lze považovat s vysokou mírou pravděpodobnosti za "pravé" (čili vztyčené lidmi v různých tisíciletích před naším letopočtem). Dále jsem "zaregistroval" okolo 90 sporných objektů v 75 lokalitách (není jisté, zda se nejedná o smírčí kříže, případně zda nejsou přírodního původu) a cca 55 novodobých menhirů ve 20 lokalitách.

Více než 10 dalších menhirů bylo zničeno během posledních 150 let. Ke dvou případům došlo po listopadu 1989:
při rekultivaci pozemků na Chomutovsku zmizela v únoru 1996 dvojice menhirů u obce Droužkovice. Pomocí mailů na Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo kultury jsem se pokusil o objasnění situace. MŽP provedlo šetření, podle kterého se během rekultivace "někdo" přihlásil, že má za úkol menhiry "zachránit". A ten "někdo" menhiry ukradl...
To není bohužel poslední případ. V říjnu 2003 kdosi ukradl jeden z původních stojících menhirů u obce Ledce (nedaleko města Slaný) a druhý povalil. Na počátku roku 2006 později zmizel i ten druhý. Zkrátka - vrchol hyenismu a kulturního barbarství.



Menhiry jsou staré asi 4 až 6 tisíc let a jejich význam není dodnes uspokojivě vysvětlen. Budovaly je kultury v éře eneolitu (chalkolitu, době měděné). Pro neolit jsou typické spíše hliněné či dřevěné "rondely." Existují teorie o kalendářní funkci, kultu plodnosti, léčebné funkci, zesilovačích kladné nebo filtrech záporné energie Země atd. Každopádně si zaslouží uchovat pro budoucí generace...

Já bych vsadil na teorii, že menhiry mají udržovat rovnováhu přírodních sil. Existuje několik důkazů: menhiry se nalézají často v místě geologických zlomů. Platí to i o několika českých menhirech. Například menhiry u Drahomyšle a Slavětína stojí na zlomu jižně od řeky Ohře. V Bretani existuje několik pověstí a zápisů ve starých kronikách, že odstranění menhirů vedlo k potopení příslušné krajiny do moře (okolí kláštera Mont St Michel, legenda o zániku města Ys aj.).


Tabulka č.1: MENHIRY, které zřejmě jsou pravé

 

Oblast Nejbližší obec Popis menhiru
Slánsko Klobuky největší (330cm) tuzemský menhir; severně od obce u silnice na Telce; dříve obklopen kamenným kruhem 9 kamenů (odsud název "Pastýř")
Slánsko Jemníky asi 1metrový slepencový menhir ležel povalený na kopečku severně od obce, cca v roce 2003 znovu vztyčen
Slánsko Slaný (2x) na svazích Slánské hory jsou povalené 2 menhiry (200 a 150cm), jeden na severním a druhý na západním svahu; původně snad stály na vrcholu hory (v 17.stol. nahrazeny kříži a shozeny dolů)
Žatecko Drahomyšl 220cm, severně od obce u polní cesty
Žatecko Žatec (muzeum) 135cm, na zahradě muzea, dříve povalený u obce Březno
Žatecko Kluček asi 250 cm pravděpodobný menhir leží povalený na kopci nad koupalištěm; všechny tři pokusy o jeho postavení od r.2003 skončily neúspěchem
Žatecko Líčkov žulový 1,6metrový menhir na malém kopci cca 1 km jihozápadně od obce; je na něm vytesán letopočet 1905 (zřejmě až dodatečně)
Lounsko Kounov (Špičák) 182cm vysoký menhir se nachází nedaleko silnice Kounov-Pnětluky, obnoven v roce 2010; zřejmě tvořil řadu s nedalekými kameny (ty jsou povalené, jeden z nich má 240cm na délku)
Lounsko Louny (muzeum) 190cm, umístěn v neveřejné části muzea, dříve povalený u obce Selibice
Lounsko Slavětín 190cm, u křižovatky polních cest 1km jihozáp. od železniční zastávky
Lounsko Orasice 50cm, na severozáp. okraji obce nedaleko od kostela
Praha Praha - Dolní Chabry (2x) 160cm, v Ládevské ulici u plotu rodinného domku; v srpnu 2006 zde byl postaven druhý menhir, který před tím ležel v zahradě za plotem
Český Merán Chlístov (3x) severně od obce (na kopci nad potokem a silnicí) je trojice menhirů o výšce 190, 185 a 143 cm; tvoří spolu kruh; dva z nich (dříve ležící) byly znovu vztyčeny na konci roku 1999 týmem okolo P.Kozáka a P.Bartla
Český Merán Hodkov, Chválov na kopci zvaném Homole či Balvaniska se nedaleko kóty 670,8 nalézá v keřích menhir o výšce 165 cm
Český Merán Vilín (2x) na bezejmenném kopci mezi obcí Vilín a kopcem Kozlov je dvojice menhirů - 220 cm vysoký (zdá se, že je součástí kamenného kruhu) a 130 cm vysoký; ten větší byl ale někdy v roce 2008 ukraden
Český Merán Nálesí (2x) na kopci Králov severně od obce Nálesí jsou 2 menhiry; trojúhelníkový placatý o výšce 1,6m a nenápadný metrový v blízkosti kruhové svatyně
Český Merán Zadní Boudy (3x) u turistických cest jižně od zříceniny hradu Zvěřinec se nachází tři menhiry (90 cm, 90 cm a 75 cm) a svatyně ohraničená kamennými valy
Český Merán

Mokřany

v lese zvaném Ikarta (na svahu jihozápadně od Mokřan) je 150cm menhir

Sedlčansko Vysoký Chlumec 1,3m menhir na vrcholu Pivovarské hory, asi 1 km jižně od Vysokého Chlumce
Milevsko Milevsko za hájovnou (200m od židovského hřbitova směrem do kopce) je asi 2metrový menhir; ještě v roce 1939 stál, pak někdy spadl; znovu vztyčen P.Bartlem v srpnu 1999
okolí Milevska Vepice - Horychová (2x) u úzké asfaltové cesty z Vepic do Dobré Vody v lese pod kopcem Horychová je balvanovitý menhir o výšce 177 cm; přímo u vrcholku Horychové je unikátní kamenná svatyně s menhirem vysokým 184 cm
Plzeň Plzeň-Bolevec (2x?) v lese nad Seneckým rybníkem je znovu postavený menhir (165 cm), okolo něj pět menších kamenů; asi 300 metrů severozápadně od něj je další nápadný kámen, ležící na zemi
Strakonicko hora Javorník (5x) 100m severně od silnice Javorník-Strašín stojí 1,8m vysoký čtvercový menhir, označovaný jako "Měsíční kámen"; východně od obce Zuklín je takzvaný "Větrný kámen" ve starodávné svatyni; na Javorníku se dále nachází téměř 3metrový menhir "Mudrc" a dvojice menhirů zvaná "manželé" či "jin a jang" (názvy a informace podle knih Pavla Kozáka)
Jindřichohradecko Mosty u Kunžaku (4x ???) u úzké asfaltové cesty z Mostů do Zvůle je menším lesíku jeden stojící 117cm menhir, v jeho okolí jsou tři ležící kameny, které mají vzhled menhiru (o délkách 205, 168 a 103 cm)

 

 

Tabulka č.2: KAMENY, které mohou být menhiry

 

Pozn.: u níže uvedených objektů je jejich původ sporný. Může se jednat jak o menhiry, tak o tzv. smírčí kříže nebo milníky u cest. Pochyby někdy vyvolává opracování a souměrný tvar kamenů, které u pravých menhirů není. Jindy zase mohly být vytvořeny pouze přírodními procesy. Do přehledu jsem přidal i objekty, které nemám potvrzeny z více zdrojů.

 

Oblast Nejbližší obec Popis kamene
Praha Praha 1 170cm stéla přivezená z keltské svatyně u Libenice (u Kolína) cca ze 3. stol.př.n.l.; dnes na nádvoří Archeologického ústavu
Praha Praha-Vyšehrad (3x) celkem tři zajímavé kameny (menhiry?) se nacházejí na Vyšehradě: 110cm stéla je 25 metrů východně od rotundy; 100 cm menhir (?) je v rohu Karlachových sadů; u zdi blízko vchodu do chrámu sv.Petra a Pavla je záhadný kámen s výškou 115 cm; tzv. "Čertův sloup" zřejmě nemá s menhiry nic společného
okolí Prahy Jílové na kopci zvaném Boží skála je balvanovitý kámen vysoký cca 1,8 metru
okolí Prahy Horoměřice u polní cesty 300m východně od obce, směrem ke Kozím hřbetům; podezřele opracovaný a silně poškozený
okolí Prahy Zbuzany u nové vilové zástavby (v prodloužení ulice U Menhiru III), vyryt do něj kříž, nad zemí asi 75cm
Kladensko Smečno 1,2 metru vysoký, s vyrytým křížem (smírčí kříž?); nachází se za bývalým zahradnictvím u silnice Smečno - Kačice
Kladensko Družec od roku 1856 stojí opřený o vnější zeď hřbitova napravo od družeckého kostela, výška 180cm (pravidelný tvar)
Kladensko Vinařice dříve se nalézal na vrcholu Vinařické hory, z jeho pozůstatků je dnes památník obětem 1.světové války (nalézá se v obci)
Kladensko Tuchlovice 130 cm, povalený u cesty k dolu Nosek
Kladensko Bratronice na kopci nad obcí u cesty, vypadá spíše na smírčí kříž
Kladensko Lhota 94cm, dnes v obecním parčíku, s rytinou kříže
Kladensko Zbečno u silnice ze Zbečna do Křivoklátu, pod kopcem Novina je cca 140 cm vysoký menhir na břehu malého jezírka; postaven hasiči na památku zemřelého kolegy (přitom možná využili pravý menhir, který prý u silnice kdysi stál)
Slánsko Kamenný Most západně od obce u polní cesty, 1metrový, vyryt do něj kříž
Slánsko Ledce, Řisuty, Přelíc (počet = ?) na hranici katastrů uvedených obcí bylo 8 až 11 slepencových kamenů o výšce 40 až 90cm; společně vytváří ohnutou kamennou řadu (7 stojících, ostatní leží), možná středověké hraniční kameny; původně známy pouze 2 větší menhiry, které ale nějací šmejdi ukradli
Mělnicko Chodeč na kopci hned u silnice cca 200 m jižně od okraje Chodče je slepencový menhir nebo milník, nakloněný; nad zemí má výšku max. 80 cm
Roudnicko Krabčice, Bechlín nedaleko Řípu, u silnice z Krabčic do Bechlína je 150cm kámen připomínající menhir s pamětní tabulí a obrozeneckým nápisem
Lounsko Hřívčice 180cm, štíhlý kámen uprostřed obce u obchodu
Lounsko Orasice nedaleko menhiru je ještě nedávno postavená stéla, výška cca 80 cm
Žatecko Železná Jedná se o kámen nalezený na poli u vesničky Železná jižně od Žatce. Místní nadšenci jej v roce 2009 umístili na louku v obci u říčky Blšanky. Pokud jde o pravý menhir, tak s výškou 263 centimetrů patří mezi ty největší v Česku.
Litoměřicko Varhošť asi 1 km východně od vrcholu kopce Varhošť je u turistické ztezky malý tmavý kámen, který by mohl být menhir
Rakovnicko Rakovník 1km severně od okraje města u silnice k obci Lišany; asi se jedná o zbytek smírčího kříže vysoký okolo 65 cm, známý jako "Kamenná panna"
Rakovnicko Újezdec v obci nedaleko návsi je záhadný kámen
Sokolovsko Kamenice ve Slavkovském lese u obce Kamenice se prý nachází 170cm menhir
okolí Stříbra Kšice název místního kopce Stélka je patrně odvozen od menhiru, který tu stál (1,5m); dnes přelomený a povalený
Tachovsko Klíčov špičatý 190 cm vysoký menhir se nachází na okraji pole 200m západně od osady Klíčov
Tachovsko Trnová 5 km jihovýchodně od Tachova (v lese u trnovské hájenky) je mohutný 2,4m vysoký žulový balvan, možná menhir
Tachovsko Borovany 2m kámen (menhir?) na malém kopci za vesnicí Borovany východně od Boru; na soukromém pozemku
Sokolovsko Březová jižně od chatové osady Kamenice je 160cm pískovcový menhir (?) zvaný "Švédský kámen" (možná tedy postaven až za třicetileté války)
Jablonecko Vrkoslavice u silnice na Liberec má být 1m trojúhelníkový menhir
Českolipsko Bezděz mezi Bezdězem a Slatinným vrchem je prý asi metrový povalený pískovcový kámen tvaru menhiru
Českolipsko Vranov ve Vranovském lese nedaleko osady Vojtín (u Mimoně) je pískovcový asi metrový kámen (menhir?)
Mladoboleslavsko Benátky nad Jizerou v místním muzeu je uložen 1m menhir (?), nalezený archeology v roce 1994 při průzkumu mohyly ze střední doby bronzové v lese "Hole" severozápadně od obce Žerčice
Nymbursko Kersko 75cm; na okraji lesa 100 metrů od Labe
Benešovsko Lišno 1 km sv. od obce u silnice stojí 120cm vysoký menhir či milník
Český Merán

Hodkov, Chválov

na jih od menhiru na kopci Homole/Balvaniska je údajně další kámen (150cm)

Český Merán

Chlístov - Krošíček

u silnice Sedlec-Chyšky je blízko hájovny zvané Krošíček malý menhir (asi metrový)

Český Merán Chlístov - Skalky u vrcholu kopce Skalky (v lese zvaném Zádvoří) jsou 2 kameny přírodního původu, připomínající menhiry; dále na severozápad je pak 190cm menhir, možná postavený lidmi
Český Merán

Nové Dvory

v Hlubokém lese severně od obce Nové Dvory má být široký menhir

Český Merán

Veletín (2x)

u samoty "Buckovna" severně od Veletína je přirozený útvar zvaný "Soudný kámen" a dvojice menhirů (ten větší - 150 cm - vztyčen P.Bartlem v únoru 2002), dále od samoty je nenápadný 75cm menhir

Český Merán Veletín u křižovatky silnic do Veletína, Chlístova a Vratkova je 152cm menhir obklopený čtyřmi stromy ( dříve téměř povalený, narovnán P.Bartlem v únoru 2002)
Český Merán

Chvalísov

pár set metrů od Myslkovského dolmenu je znovu vztyčený malý menhir o výšce cca 1 metr; 200 metrů od něj se nachází obětní kámen

Český Merán

Ounuz (2 nebo řada?)

západně od vrcholu Javorové skály je menší menhir (115cm), opřený o další kámen; jižně od něj jsou další kameny v řadě, mj. strašidelný 130 cm kámen s "vysmátým" obličejem

Český Merán

Libenice

5km jihovýchodně od Sedlec-Prčice je Holý vrch; na něm se nachází v řadě trojice menších menhirů; kolmo k nim jde kamenná řada

Český Merán

Šichova Vesec

u silnice (odbočka na Mozolov) je 172cm plochý menhir/smírčí kříž (?) zvaný "Křesílko"; dříve téměř spadlý, narovnán v srpnu 2001 P.Bartlem

Český Merán

Čachořice

na kopci severně od obce je malý menhirek

Český Merán Jistebnice podle P.Bartla se na kopci Dehetník 4km východně od Jistebnice nachází záhadný kámen, spíše ale přírodního původu
Český Merán Ražkov na pasece v lese severně od obce je balvan považovaný P.Kozákem a jeho spolupracovníky za menhir či "aktilit"
Sedlčansko

Líchovy

mezi obcemi Líchovy a Zvírotice v místě zvaném "V Sečích" je menší menhir v rámci kamenné svatyně

Sedlčansko

Hrachov

v lese mezi obcemi Hrachov a Hojšín je menší (1m) bachratý menhir

okolí Milevska

Hrejkovice

na kopci Koška západně od Milevska se nachází neobvyklý menhir - stojí na jiném kameni, nakloněný

okolí Milevska Vesec podle B. Vurma se zde nachází povalený menhir; nedaleko je sporný dolmen a kamenná "sfinga"
Písecko Malčice na Ostrém vrchu má být 1 balvanovitý menhir, oválný kamenný kruh a 3 mohyly
Písecko Chřešťovice u silnice je kámen tvaru menhiru, je v něm zasazený kovový kříž
Písecko Písecké hory na kopci Matka (580 m.n.m.) je podle P. Kozáka obnovený menhir
okolí Blatné Hostišovice v lese jihovýchodně od obce se nalézá velký 275cm menhir (tj. druhý nejvyšší v ČR); znovu vztyčen v srpnu 2001; nalézá se v blízkosti umělé jeskyně, která je zřejmě novodobého původu
okolí Blatné

Dobšice

na Hliničním vrchu severozápadně od obce se kromě několika mohyl nalézá menhir; dříve povalený, znovu vztyčen místními nadšenci

Strakonicko Damíč u Soběšic v lese u obce se nachází 2,8 m vysoký kámen (menhir?)
Strakonicko Peckov balvan někdy považovaný za menhir
Strakonicko Zlešičky v zarostlém pozemku se podle P.Kozáka nachází padlý menhir a poškozený kamenný kruh
Strakonicko Velký Bor u křižovatky silnic se nachází 125cm kámen, možná menhir
Domažlicko

Šidlákov

cca 200 metrů od obce je stojící kámen (menhir?) u silnice směrem na obec Rybník

Klatovsko

Nýrsko

na žluté turistické trase nedaleko Nýrska (u kapličky sv.Bernarda) se nachází zajímavá kamenná svatyně s 2m menhirem

Prachaticko Strážný (3x) na kopci Homole u obce Strážný západně od Volar jsou dva stojící kameny a jeden menší "vizír", možná přírodního původu
Českobudějovicko Zbudov (2x) 2 stojící kameny (170 a 126cm), možná hraniční kameny
Českokrumlovsko hora Kleť (4x) ve vzdálenosti 1,5 až 2,5 km severozápadně od vrcholu Kleti se nacházejí 4 menhiry či přírodní aktility
Českokrumlovsko Dívčí kámen hned u zdi zříceniny hradu zvané Dívčí kámen (nachází se hned u keltského oppida u Třísova, nedaleko města Křemže) je menší menhir, který má údajně léčivou energii
Šumava Horská Kvilda záhadný vztyčený kámen u Hamerského potoka, jihovýchodně od obce Horská Kvilda (při průzkumu lokality jsem jej nenašel...)
Šumava Modrava mezi obcemi Modrava a Březník na Šumavě je u břehu potoka (100m za mostem) poměrně velký stojící kámen
Jindřichohradecko

Číměř

na kopci Kamenec (643m) směrem k obci Dobrá Voda je nakloněná 190 cm vysoká stéla,  povalené kameny v okolí mohly také být menhiry

Jindřichohradecko Lásenice nevelký černý kámen (menhir?) se nachází na okraji obce
Jindřichohradecko Valtínov u Kunžaku v lesíku jižně od silnice Valtínov-Mosty je mohutný stojící kámen nepravidelného tvaru o výšce 2,8 metru; v případě pravosti druhý nejvyšší menhir v Česku
Jindřichohradecko Zvůle u Kunžaku jihozápadně od rybníka Zvůle na svahu kopce je asi 2metrový jehlanovitý kámen, možná menhir; nejméně dva další zajímavé kameny/menhiry se nacházejí o něco jižněji u silnice Kunžak-Terezín
Jindřichohradecko Strmilov (2x) 2 velké černé kameny (menhiry?) stojí na zalesněném kopci u kostela sv. Ondřeje
Třebíčsko Kněžice 1,5m kámen s vytesaným křížem, kolem něj malý kam. kruh

 


Výše uvedené tabulky pravděpodobně nejsou úplné. Nelze vyloučit, že menhirů na území ČR je mnohem více.

 

 Tabulka č.3: Novodobé menhiry

 

Oblast Nejbližší obec Popis kamene
Praha P5-Dívčí Hrady (3x) v lokalitě Dívčí Hrady se v roce 2006 objevily 3 novodobé menhiry; při prohlídce lokality jsem viděl 2 poměrně nenápadné menhirky o výšce 95 a 57 cm
Praha P7-Trója (kruh) na zalesněném kopci nad botanickou zahradou v Praze-Tróji vyrostl v polovině roku 2007 kamenný kruh tvořený 12 menhiry o výšce max. 1,8 metru; umístěn na energeticky silném místě (kruh navrhl slovinský geomant Marko Pogačnik)
okolí Prahy Zbuzany u kapličky v centru obce byl v roce 2000 postaven novodobý menhir
okolí Prahy Mořinka 31.12.1999 vztyčen novodobý menhir skupinou nadšenců - na kopci severně od obce, nadzemní část je vysoká dva metry
Lounsko Hříškov (2x) 2 novodobé menhiry vztyčil místní občan Lukáš Gavlovský
Chomutovsko Droužkovice (2x) u obce stojí od června 2008 kopie původních menhirů zvaných "Generalsteine" - ty byly zničeny v roce 1996 při rekultivaci území
Český Merán Nálesí V remízku u silnice z Nálesí do Odběnic vznikl údajně při shrnování kamenů z pole 2m novodobý menhir
okolí Blatné Blatná, Chlum 180cm menhir zvaný Suterek se nachází na okraji lesa mezi Blatnou a Chlumem; postaven okolo roku 1996
okolí Blatné Kadov nedaleko známého viklanu je novodobý menhir
Strakonicko Zdíkov u cesty ze Zdíkova na Nové Dvory je menhir, který byl vztyčen údajně v roce 1970 místním traktoristou
Strakonicko Kašperské Hory u "žluté" stezky ke keltskému hradišti Obří hrad je 90cm vysoký kámen (vypadá na to, že byl vztyčen celkem nedávno)
Českobudějovicko Holašovice (5x) jižně od obce vyrostlo v letech 2006 a 2007 pět novodobých menhirů (kolem 2 metrů), v roce 2008 přibyl kruh tvořený 25 kameny
Český Krumlov   přímo v centru Č. Krumlova u Vltavy je malý novodobý menhir, údajně s kladnou energií
Šumava Volary (kruh) na kopci nad obcí stojí od dubna 2007 kruh tvořený 11 poměrně velkých kamenů
Chrudimsko České Lhotice v Železných horách u keltského oppida byl údajně velký menhir a dvojitá kamenná řada - obojí zničeno při stavbě silnice; na jejich památku zde sdružení BOII vztyčilo nový 1,2metrový menhir a vytvořilo malý kamenný kruh (v areálu oppida)
u Havlíčkova Brodu Sedletín evidentně novodobý vysoký menhir u cesty ve stromořadí
okolí Chotěboře Jílem novodobý menhir o výšce 2,1 metru, na kopci za vesnicí Jílem (7 km od Chotěboře) - západně od obce u křižovatky
Orlické hory Říčky (cca 5) na kopci nad obcí Říčky se v roce 2006 objevil novodobý kamenný kruh z poměrně velkých 2-5metrových kamenů
Olomoucko Ludéřov v roce 1998 zde byl vztyčen novodobý štíhlý menhir o výšce 4 m
Přerovsko  Hostýnské vrchy na kopci Malé Hradisko vztyčen nevelký menhir (asi v roce 1997)

 

 

MAPA MENHIRů V ČECHÁCH


Pro úplnost uvádím přehled
kamenných řad v Čechách:

Kounov (Rakovník)...14-16; kopec Špičák u Kounova...2; Nečemice...4 a 1;  Kluček (Louny)...zbývá 1; Bylany (Kutná Hora)...1 (6 kamenů); Zvotoky-Skalice (Strakonice)...3; Bezdědovice...4-5; Sedlice (Strakonice)...10, Dobrš (Strakonice)...1
dodatek: další řady se patrně nachází u obcí Křakov (Domažlice), Čekanice (Strakonicko - velmi sporná lokalita), na vrchu Lipovice u Zadních Ptákovic, Kotlasy (Ždár n/S), na Javorové skále a na Holém vrchu u městečka Sedlec-Prčice, u Lázní Kynžvart (nedaleko Mariánských Lázní)
a mezi obcemi Chudenice a Slatina (Klatovsko).


MAPA KAMENNÝCH ŘAD V ČECHÁCH


Úpravou přírodních útvarů mohlo vzniknout 6 dolmenů, které se v Čechách dodnes nalézají: jeden u Myslkova na Sedlecku, druhý u obce Vesec u Orlické přehrady, třetí na vrchu Kbíl (jindy zvaný Kbýl) jižně od Strakonic (ten byl ovšem zničen v roce 2008 zničen při stavbě stožáru...), čtvrtý na Medvědí stezce u Nové Pece na Šumavě pátý ve Vrkoslavicích u Jablonec nad Nisou a šestý u Čeladné v Beskydech. V některých případech se však jedná o čistě přírodní útvary. Patrně až z 19. století je podobný útvar, nacházející se severozápadně od Kamenného Přívozu v Posázaví.

Kamenný kruh se nedochoval v pořádku žádný. Asi nejlépe dopadl cca 50metrový kruh na Špičáku u Kounova. Dodnes je zde vidět 8 povalených kamenů v půlkruhu, jedním z nich je i takzvaný vizír. Velmi slušné kruhy stály do 19. století u obcí Libětice a Nihošovice na Strakonicku - pak byl zničeny místními rolníky. Obdobně dopadly kruhy u obce Hředle (nedaleko od Kounova), které zničili jezeďáci v roce 1957. Na nevelké kruhy (v literatuře nezmíněné) jsem narazil v blízkosti kamenných řad u Bezdědovic. Kamenný kruh připomíná i seskupení kamenů u 220cm menhiru u Vilína v Českém Meránu. Narušené kamenné kruhy se nachází také na Kněží Hoře nedaleko Jílového u Prahy. 

 

Novodobý kruh s 10 kameny vybudovali Pavel Kozák a Pavel Bartl v říjnu 2002 u obce Lovčice na Sedlecku. Další novodobý kamenný kruh z asi metrových kamenů se nachází u obce Zadní Ptákovice (Strakonicko) v lese Lipovice; byl postaven místními nadšenci někdy v letech 1995 až 1997. Jiný novodobý kruh postavilo sdružení BOII na hradišti u České Lhotice (u Chrudimi). V roce 2005 vyrostl nový kamenný kruh východně od obce Klentnice na Břeclavsku, tvořený 9 kameny. A v dubnu 2007 se objevil kruh 11 menhirů na kopci u města Volary (podle autorů se jedná o pravé menhiry, které byly přivezeny ze zdevastované megalitické památky kdesi v Krušnohoří). 

V polovině roku 2007 vyrostl nový kruh, tvořený 12 kameny, na zalesněném kopci nad Botanickou zahradou v Praze-Tróji. V létě 2008 přibyl kamenný kruh (25 kamenů) u jihočeských Holašovic. Další jihočeský kruh vyrostl v říjnu 2010 u Nemějic pod kopcem Burkovákem. Pro úplnost dodávám, že menhir u Klobuk měl původně kolem sebe kruh (prý 9) kamenů - z té doby zbylo jen označení "Kamenný pastýř" pro velký menhir.

Kamenný kruh o průměru 20 metrů s větším menhirem uprostřed byl nalezen archeology v létě 2003 u obce Cehnice na Strakonicku. Podle nalezené keramiky se jedná o památku knovízské kultury (1000 let př.n.l.). U Horního Metelska na Domažlicku se nachází čtyři kruhy z hliněných valů vysokých okolo 40 centimetrů. Zde se jedná patrně o kultovní objekt z let 1500 - 1300 př.n.l.

Památkou podobnou dolmenům (ale obvykle bez vnitřních prostor) jsou tzv.
kamenné stoly. Jeden se nachází mezi obcemi Lužnice a Novosedly severně od Třeboně, u hájovny "na Smítkách". Další dva se nalézají na Moravě - tzv. Králův stůl u Velehradu (je obklopen kruhem z malých kamenů) a útvar u Vícenic nedaleko Náměště nad Oslavou.


Použité zdroje informací (tedy kromě vlastních cest po českých megalitech):

www.kpufo.cz
eldar.cz/archeoas
Radko Šarič, Petr Štěpánek - České megality (2001)

Pavel Kozák, Pavel Bartl, Marie Holečková - Kamenný svět (2003)
Pavel Kozák - Tajemná místa od Blaníku k Sušici (2001)
Pavel Kozák - Místa působení (1997)
Jiří Bílek - Kam odešli Keltové? (2002)
Bohumil Vurm - Tajné dějiny Čech, Moravy a Slezska I. (2002)
Alois Majer - Magický prsten Jindřichohradecka (2000)
Karel Svoboda - Tajemné megality (1990)

Otomar Dvořák - Kamenné otazníky české historie (2003)
Václav Vokolek - Svět posvátných kamenů 2 (2006)

 

menhiry s fotografiemi

kamenné řady - část 1 a část 2

menhiry mezi Prahou a Táborem

záhadná místa na jihu Čech

menhiry na Javorníku

menhiry na kopci Horychová