MENHIRY v ČESKÉM MERÁNU


1. MENHIRY u CHLÍSTOVA

Když se řekne Sedlec-Prčice, většina z vás si vybaví pochod Praha-Prčice. Já jsem se tam vypravil za jiným účelem - na megality. Během víkendového pobytu 26.-28. dubna 2002 jsem chtěl vidět nejzajímavější lokality, které popsal v knize TAJEMNÁ MÍSTA OD BLANÍKU K SUŠICI (kapitola Český Meran) Pavel Kozák. Z časových důvodů jsem výběr zúžil na dvě zásadní místa - Chlístovské menhiry a dolmen u Myslkova.

Po zdolání Javorové hory (4km na jih od Sedlece) jsme šli na západ. Cesty se x-krát křížily a dělily a s trochou štěstí jsme se po mnoha minutách pochodu ocitli přímo před menhiry. Ty se nalézají ve smíšeném lese na západním svahu Javorové hory. Mnohem lépe se hledají z opačné strany. Z hlavní silnice Sedlec-Chyšky 1km severně od obce Chlístov pár metrů před mostem přes potok (a také před cedulemi poukazujícími na rozhraní Středočeského a Jihočeského kraje) vede lesní cesta do prudkého kopce. Po 500 metrech se ocitnete u menhirů.

foto Chlistovské menhiry

Jsou tři. Do léta 1999 stál jen jeden a dva ostatní byly povalené. Poté je místní badatelé vztyčili. Menhiry vytváří půlkruh o průměru 8 metrů. Na české poměry jsou docela velké. Nikdy nepovalený menhir (na fotce vlevo) má na výšku asi 190cm, je štíhlý a mírně nakloněný. Uprostřed své výšky má šířku 90 a tloušťku 27 cm. Nejmohutnější z menhirů je vysoký 185cm, 150 cm široký a z boku placatý (tloušťka cca 50 cm). Poslední má 143 centimetrů a je drobnější (šířka 70, tloušťka 30 cm). Všechny tři tak mají tvar stély, směrem do kruhu a vně kruhu jsou placaté. Jsou ze žuly. Na kruhu se nalézá ještě jeden větší (130 x 105 cm) a několik malých kamenů.

Chlístovské menhiry jsem navštívil již čtyřikrát (z poslední návštěvy v dubnu 2017 pochází výše uvedené foto). Samotné seskupení menhirů na mne působí pozitivně, zatímco okolní temný les má silně negativní energii. Stejnou zkušenost měli i známí, kteří se na místo též vypravili. 



2. DOLMEN u MYSLKOVA

Mezi obcemi Myslkov a Veletín západně od městečka Sedlec-Prčice je zalesněný kopec a pod skalnatým vrcholem na západním svahu se nalézá zřejmě nejzajímavější český dolmen. Našli jsme to celkem bez problémů. Na mapě je v těch místech vyznačený "obětní kámen" - ten se ale nachází na opačném konci protáhlého kopce, blíže k Myslkovu. Těžko říci, jestli se v případě "dolmenu" jedná o dílo přírody nebo člověka - případně o přírodní útvar upravený člověkem.



Hlasuji pro poslední uvedený názor - horní kámen je zespodu plochý a položen na podkladu je až podezřele vodorovně. Pod ním je prostor (asi tak 1 x 1 x 3 metry), do kterého se dá vlézt. Vchod je sice poměrně malý, ale když jsem prolezl já, tak to zvládne kdekdo :-) . Vevnitř jsem ale žádné mimořádné pocity (co se týká působení energií) neměl.




3. MENHIR u HODKOVA na KOPCI BALVANISKA

Od první návštěvy Sedlecka uplynulo jeden a půl roku. Doba se trochu změnila. Místo "chudého civilkáře" jsem se stal středostavovským novinářem, který jezdí vlastním autem - a stihne tak mnohem víc než při spoléhání na veřejnou dopravu a vlastní nohy. Dne 26. července 2003, cestou na dovolenou v Hluboké, jsme se s přítelkyní vydali hledat menhir na kopci Balvaniska.

Již cesta do Hodkova byla pěkně "drsná". Hodkov je seskupení asi deseti domů, kam vede jedna jediná silnice nevalné kvality. Ztrácí se v málo osídlené oblasti mezi Sedlčany, Petrovicemi a Sedlecem-Prčicemi. Bez mapy "padesátky" je téměř k nenalezení. Co se týká menhiru, byl jsem vybaven nejen výše zmíněnou knihou Pavla Kozáka, ale také knihou České megality od Petra Štěpánka a Radka Šariče. Cesta z obce k menhiru tak byla v pohodě...

Menhir se nachází asi dva kilometry jižně od Hodkova na vrcholu kopce Balvaniska (někdy nazýván Homole - stejně jako kopec severně od obce...). Lépe než menhir, zarostlý v roští, se hledá cedule s kótou 670,8 metru. Stačí přijít k ní a nějakých deset metrů od ní se v keřích a malinách skrývá menhir. Vysoký je 165 metru, materiálově se jedná o zrnitý tmavý granit. V dolní části má téměř tvar kvádru, délka stran se pohybuje od 55 do 75 centimetrů. 

Nedaleko od cesty (ale na druhou stranu) se nachází jiný stojící kámen, tedy spíše balvan. Mohlo by se jednat o další menhir. V literatuře (konkrétně mám na mysli knihu Kamenný svět od trojice Pavel Kozák, Pavel Bartl a Marie Holečková) se píše o dalším menhiru, který se má nacházet o několik set metrů dále na jih. Kámen jsem hledat při dovolené v Českém Meránu na podzim 2006. V totálně nepřehledném terénu s 1,5 metru vysokou trávou (tedy vyšší než ten menhir) jsem jej nenašel. A té havěti všude - klíšťata a desítky šeredných kříženců pavouka a mouchy (prý se to jmenuje kloš)...





4. MENHIR u MILEVSKA
foto menhir Milevsko

Na české poměry velký menhir se nachází v lese nedaleko Milevska. Ve zmíněném městě jsou i jiné zajímavosti - například klášter s výborným pozdně románským chrámem (tedy až na pochybné novorománské průčelí). Menhir najdete severovýchodně od města. Po cestě stačí přijít k židovskému hřbitovu a k nedaleké
hájovně. Před háhovnou jděte po cestě k severu (do mírného kopce). Když lesní cesta směrem k obci Držkrajov zatáčí doprava, za mýtinou se mezi vysokými stromy skrývá dvoumetrový světlý menhir z pískovce.

Na menhiru je dobře vidět, že byl nedávno vztyčen. Stalo se tak v srpnu 1998 skupinou okolo Pavla Bartla. Musím dodat, že menhir není příliš známý. Nicméně je zmíněn již v knize "Vývoj Milevska a okolí" z roku 1939 - jako stojící. Spadnout tedy musel až později, možná v průběhu druhé světové války. V dubnu 2017 jsem místo navštívil podruhé, tudíž mohu vyměnit fotku za kvalitnější (viz vpravo).





 

5. MENHIRY na kopci KRÁLOV

Sedlecko jsem si oblíbil a rád se do této záhadné oblasti vracím. Například během velikonočních svátků v dubnu 2004, kdy jsem navštívil mimo jiné menhiry s čísly 5 až 8. Tehdy jsem byl již vybaven knihou KAMENNÝ SVĚT od autorů Pavla Kozáka, Pavla Bartla a Marie Holečkové. Na Sedlecku se podle autorů knihy nachází 40 menhirů a přírodních "aktilitů." Vydal jsem se nejzajímavější z nich navštívit.

O to větší bylo mé překvapení, když jsme během cestě na kopec Králov u obce Nálesí potkali spoluautora knihy Pavla Bartla. Dostali jsme přesný popis, kde se megality nachází. Po pravdě řečeno, najít menhiry na zarostlém a nepřehledném kopci by byl jinak docela problém...
Na fotce je vyšší z dvojice menhirů, má asi 1,6 metru na výšku. Nachází se na severním svahu kopce. Nedaleko kóty 671,9 metru se severní svah mění ve skálu a pod ní je menší, asi metrový menhir. Pod skalami je také kruhová svatyně. Kótu tvoří kamenná mohyla, obklopená nejméně čtyřmi kamennými terasami. Podle Pavla Bartla se jedná o hrob místního druida, jeho astrální tělo prý dosud kopec hlídá.



6. MENHIRY u samoty BUCKOVNA

Nedaleko obce Veletín směrem na Myslkov se nachází hájovna zvaná Buckovna. Místo je vzdáleno pár set metrů od obětního kamene a dolmenu, které se nachází na nedalekém kopci. Hned u hájovny stojí 1,5 metru vysoký "Soudný kámen" přírodního původu. O nějakých třicet metrů dále v bažině stojí menhir, znovu vztyčený v únoru 2002 týmem okolo Pavla Bartla. Na výšku má také tak 1,5 metru. Na fotce je vidět vpravo, v dálce nalevo od něj je "Soudný kámen."

O 100 metrů dále ve smrkovém lesíku nedaleko polní cesty je též nenápadný 75 cm kámen, považovaný za menhir. Nachází se mezi spoustou ležících kamenů, dost se mezi nimi ztrácí.


 

 



7. MENHIRY u VILÍNA

Mezi nejzajímavější menhiry Sedlecka patří dva exempláře na nenápadném a bezejmenném kopci mezi kopcem Kozlov (s vysílačem) a vesničkou Vilín, nějaké dva kilometry na sever od obce Chyšky. Nejjednodušším způsobem, jak se k menhirům dostat, je jít z Vilína přesně na západ asi půl kilometru.
Nalevo (na jih) od cesty, nedaleko vrcholu kopce, je menší z dvojice menhirů (na fotce vlevo). Vysoký je asi 1,3 metru a skrývá se mezi malými smrčky na zarůstající mýtině. Žulový kámen má při pohledu shora trojúhelníkový tvar. Půdorys má rozměry 110 x 120 x 95 centimetrů. Je z něj cítit nějaká energie.

Na opačnou stranu od cesty se nachází druhý menhir. Stačí jít lesem na druhý vrcholek kopce. Na severním svahu je travnatá mýtina, v její východní části se 2,2metrový megalit nachází (na fotce vpravo) pod vysokým bukem. Je také ze žuly. Svou výškou patří mezi největší české menhiry. Tvarem připomíná trojboký jehlan, u země má délky stran 195, 145 a 130 cm.

Při druhé návštěvě místa vilínských menhirů (září 2006) jsem zjistil následující: menší menhir téměř zmizel v porostu malých smrků a větší z menhirů je zřejmě součástí nějaké svatyně. Zajímavé je už jeho umístění na výběžku kopce směrem k severu. Menhir se nachází na kruhu, který tvoří ještě 8 až 11 žulových balvanů (8 je zhruba na obvodu kruhu a 3 jsou mimo). Průměr kruhu je okolo čtyř metrů. Zatímco na balvanech a kolem menhiru je víceméně pozitivní energie, o středu kruhu platí opak. U menhiru je též výborná akustika, zvuky a hlasy se v okolním prostředí odrážejí. Tedy ideální místo pro druidské obřady... 

Z třetí návštevy (duben 2017) pochází nová fotka menšiho z menhirů. Teď už není zarostlý mezi malými smrčky, ale opět vyniká mezi vyššími stromy. Jeden trik k jeho nalezení: jakmile na kraji lesní cesty uvidíte půlmetrový hraniční kámen s nenápadným křížkem, tak menhir naleznete nějakých 50 metrů kolmo od cesty v lese.

menhir Vilín menši

8. MENHIR u VELETÍNA

U křižovatky tří poměrně nekvalitních silnic se nachází další menhir. Silnice vedou do obcí Veletín, Chlístov a Vratkov. Menhir je vysoký 152 centimetrů a je obklopen čtyřmi stromy, které jsou různě prorostlé a spletené do sebe. Dříve nakloněný megalit narovnal tým okolo Pavla Bartla v únoru 2002. Údajně má mít léčivé schopnosti.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

9. MEGALITY na JAVOROVÉ SKÁLE

Nejprve popíšu cestu k menhiru: Na Javorové skále přijdete ke křižovatce cest pod vysílačem na vrcholu Javorové skály a vydáte se na západ. Po pár set metrech vybíhá cesta doleva mezi mladší stromy. Jděte po ní necelých 100 metrů a jste u menhiru (na fotce vlevo).

Menhir je poměrně malý, na výšku má jen 115 centimetrů. Opírá se o něj další kámen, který je nahoře placatý a hladký (dobře se na něj sedí). Ale to není zdaleka všechno...

Zdá se, že zajímavých kamenů je zde více. Literatura (i kniha Kamenný svět) o nic mlčí. Ve směru sever-jih je zde řada nejméně pěti objektů. Vezmu to od severu. Menhir jsem už popsal. O 7 metrů dál na jih je deskovitý balvan o rozměrech 140 x 130 metrů. O dalších 7 metrů dál je téměř ležící kámen o délce 130 cm. Zajímavý je hlavně z jižní strany - má obličej (viz fotka vpravo) se vším všudy. Dvoje oči, "třetí oko" nad nosem, nos a vysmátou hubu. V reálu je ksicht vidět lépe než na fotce vpravo. Působí ne zrovna příjemným dojmem, dává najevo aroganci a výsměch. Dále na jih o cca 8 metrů je dvojice kamenů. Dále na jih už jsem to nezkoumal. Tento menhir, stejně jako menhir v lese Ikarta, jsme prozkoumali během třetí dovolené v Sedleci (září 2006).

 


10. MENHIR v LESE IKARTA

V lese se záhadným názvem Ikarta, který se nachází mezi vesnicemi Mokřany a Bratříkovice (jižně od Sedlčan) je také menhir. Naleznete jej ve výběžku lesa směrem k Mokřanům (asi 500 metrů jihozápadně od vesnice). Je to celkem sympatický menhir - vyzařuje hodně pozitivní energie a myslím, že i dodává energii návštěvníkům.

Menhir má na výšku 150 cm. V průřezu má tvar lichoběžníku, u země mají strany délku 96 cm, 75 cm, 73 cm a 68 cm. Tak jako ostatní menhiry v Českém Meránu je ze žuly. Podle autorů knihy Kamenný svět se nachází na přímce mezi menhirem na kopci Homole (Balvaniska) a menhirem na Pivovarské hoře.

 

 

 

 

 

11. MENHIR na PIVOVARSKÉ HOŘE

Menhir na Pivovarské hoře jsme navštívili v lednu 2005 o víkendu, kdy bylo na leden velmi příznivé počasí (cca 10 stupňů nad nulou).  Jedná se 120 cm vysoký megalit se zajímavým "okem" na jedné straně. Pivovarská hora se nalézá jižně od obce Vysoký Chlumec, která je známá hlavně pěkným zámkem na prudkém kopci. Menhir je blízko kóty 486,2 metru, doslova pár metrů od vrcholu kopce.

Zajímavých kamenů je na Pivovarské hoře více. Prozkoumal jsem je při další návštěvě místa v březnu 2014. Nápadné seskupení kamenů lze nalézt hned u červeně značené turistické cesty. Je to v místě, kde cesta přestane vést do kopce a dostanete se na rovinu. Nalevo je krmelec a o něco dále narazíte na podivná seskupení kamenů - možná tvořící dvě k sobě mířící řady. První je tvořena menšími kameny, druhá - protínající cestu - i většími. V ní se pozoruhodná dvojice ležících menhirů (?) o délce 188 a 163 cm, a to hned vedle sebe.  

 

 

 

 

 



fotografie a texty na této stránce © David Tramba

<< Zpět na úvodní stránku <<

<<
Nejznámější menhiry v ČR <<

<<
Kamenné řady v ČR <<

<<
Megality na jihu Čech <<

<<
Megality u obce Jílové u Prahy <<

>>
přehled menhirů v Čechách >>