KAMENNÉ ŘADY II


NEČEMICE I



Řady nečemické jsou asi tak trochu prokleté. Když jsem je navštívil poprvé s kámošem, našli jsme je, ale nedostatek času (nestíhali jsme vlak) vedl k tomu, že jsme řadami jen proběhli. Při druhé výpravě mi také došel čas a k místu jsem ani nedošel. Až napotřetí... dne 5. srpna 2006 jsem měl konečně možnost toto záhadné místo prostudovat. Ale prokletí řad opět zafungovalo - v autě jsem zapomněl foťák a musel jsem se pro něj vrátit.

Kde se řady nacházejí? Hledají se poměrně špatně, neboť jsou téměř nenápadné. Jako výchozí bod je nejlepší chatová osada jeden kilometr severně od Nečemic (tedy až na nevraživé pohledy chatařů, pokud zde zaparkujete auto). Je možné jít buď horem (přes chatovou osadu, přes mýtinu, pak doprava do kopce, na jeho vrcholu na křižovatce polních cest doprava) nebo spodem (cestou podél potoka, za osamělým domem - na mapě "padesátce" označen "ovč." - se uhne doleva lesní cestou do prudkého kopce). V obou případech cesta trvá cca 15 minut. Kamenné řady se nachází na výběžku kopce, který je porostlý vysokými borovicemi. Výběžek je směřuje na severozápad a z jihu je ohraničen velmi prudkým korytem (ve kterém však žádný potok není).

Nabyl jsem zkušenost, že při průzkumu nečemických řad se nesmí pospíchat. Kameny jsou jakoby poschovávané a trpělivým návštěvníkům se zjevují postupně. V literatuře jsem se dočetl, že je má jednat o čtyři řady složené z malých kamenů. Mnohem více mne ale zaujaly větší kameny v řadách i mimo ně. Jsou na pohled mnohem zajímavější a mohou být klíčem k poznání účelu řad. Ten je totiž stále neznámý. Díky větším kamenům jsem si uvědomil, že se nejedná o "nudné čtyři řady, schované v trávě," jak uvádí někteří autoři knih či internetových stránek.




Řady se nachází v blízkosti pravidelného pahorku, který je zřejmě dílem stavitelů řad. Stranou stojí osamělý plochý kámen (na plánku označen číslem 1) dlouhý cca 90 cm. Čísla 2, 3 a4 označují tři patrné řady z malých kamenů. Další čísla označují větší kameny:

-5- spadlý kámen dlouhý cca 80 cm

-6- asi 50cm kámen

-7- deskovitý balvan 60x100 cm

-8- ležící štíhlý kámen, 80 cm

-9- stojící kámen o výšce cca 60 cm

-10- kulatý balvan o výšce cca 60 cm

-11- ležící 50cm kámen

-12- kruhový plochý balvan, průměr 120 cm

-13- štíhlý 75cm kámen

-14- asi 50cm ležící kámen

-15- asi 70cm ležící kámen tvaru menhiru

 

 

Mnohé z větších kamenů mají tvar menhiru a je zřejmé,  že dříve stály. Kameny obrůstají mechem a nejsou tak na první pohled moc nápadné. Celý komplex tak mohl tvořit nějakou observatoř, kultovní místo nebo působiště sil a energií. 

 


NEČEMICE II



K řadě kamenů zvaných Nečemice II jsem zamířil s pesimistickým očekáváním, že se jedná o jednu nudnou 50metrovou řadu tvořenou 11 kameny.  To, co jsem viděl, však byla naprostá senzace. Nejedná se o nenápadnou řadu kounovského typu, ale spíśe o řadu menhirů slušné velikosti. Pokud by došlo k rekonstrukci díla a popadané menhiry by opět stály, vznikla by (přesněji řečeno: obnovila by se) jedna s nejhezčích megalitických památek v Čechách.

Kde se Nečemice II nacházejí? Jsou u silnice z Nečemic do Kounova ve vzdálenosti asi jeden kilometr jihovýchodně od centra obce Nečemice. Silnice stoupá do kopce a vede do lesa. Na okraji lesa je dobré zaparkovat a vydat se na malé návrší, které se nachází vpravo od silnice. Řada začíná nějakých 50 metrů od asfaltky a nachází se v bukovém lese.

Opět jsem si dovolil jednu malůvku s rozmístěním kamenů. Na jižním konci se nachází přímo ukázkový menhir (číslo 1, foto níže vlevo) o délce 225 cm a šířce max. 145 cm. Leží spadlý na zemi stejně jako všechny ostatní kameny v řadě. Kámen 2 jsem původně považoval za seskupení více kamenů (viz foto nahoře vlevo). Jenže při třetí návštěvě lokality v srpnu 2009 jsem odkryl listí a hlínu. Výsledkem bylo "odhalení," že je to jeden velký kámen o délce 3,5 metru a maximální šířce 203 cm. Při poslední návštěvě místa (červenec 2014) už byl zcela odkopaný. Otázkou je, zda někdy tento kámen stál. Tvarem připomíná spíš trojrozměrnou mapu nějakého ostrova než menhir.

Mimo řadu se nachází dva kameny označené číslem 4; ten větší připomíná třícípou hvězdu (max. délka 88 cm). Kámen 8 je bachratý kamínek 52x47 cm. Nejobjemnější kámen, označený číslem 3 (na fotce nahoře vpravo) má tvar zaobleného kosočtverce o velikosti 300x220 cm. V jednom rohu má výrazný otvor. Předpokládám, že tento kámen nikdy nestál - vzhledem ke svému tvaru by nebyl moc stabilní. Ale co je zarážející - prakticky stejný kámen se nachází uprostřed řady na Špičáku! Podobné kameny jsou také v Nečemicích I (viz výše - číslo 12). Velký ležící "placák" má nějaký (pro mne bohužel neznámý) význam pro správnou funkci megalitické sestavy.

Číslo 5 je v tomto případě celkem nudný kámen 64x50 cm. Šestka je velmi štíhlý menhir o délce 150 cm a max.šířce 52 cm. Dal jsem mu pracovní název "kámen s hlavou" - připomíná tvarem lidskou postavu (fotka níže vpravo). Sedmička - toť převrhnutý jehlan s maximální délkou strany 70 cm. Kámen 8 je bachratý kámen dlouhý 80 a široký cca 70 cm. Mimo řady jsou ještě kameny 9 (o délce 70 cm, tvar menhiru) a 10 (kulatý s průměrem max. 43 cm). Zdá se, že kameny 6, 9 a 10 tvoří řadu, která je kolmá k hlavní řadě. Kameny jsou zčásti zapadlé v zemi, mohou tedy být ještě větší. Materiálově se vždy jedná o křemenec. 

 

Dne 30. prosince 2007 jsem se do lokality jižně od Nečemic vypravil podruhé. Tentokrát jsem vzal prohlídku ještě důkladněji, vybaven metrem a kompasem. Kameny jsem změřil a zkoumal jsem i vzdálenosti mezi nimi (ty jsou velmi nepravidelné, pohybují se od několika centimetrů do 6,5 metru). Celková vzdálenost od kamene 1 ke kameni 8 je odhadem 30 metrů. Podle kompasu směřuje řada pod úhlem 10 stupňů na severo-severovýchod.

Nikde jinde se o nich nedočtete - jen na mém webu. Dále na sever až západ naleznete další zajímavé kameny. Nejprve jsem narazil na menší kameny s délkou 40 až 60 cm, pak to začalo být zajímavé. Jsou zde 2 kosočtvercové kameny - jeden s rozměry 76 x 42 cm (na dolní mapě pod číslem 11), druhý je menší (44x32 cm). Dále je zajímavý kámen - "vizír." Je povalený, ale na pravděpodobném vrchu má zářez tvaru V (na mapě pod číslem 12). Délka kamene je maximálně 105 cm, šířka 74 cm Vedle něj je ještě 64x58cm kámen nudného tvaru. Dále na sever je další zajímavý kámen - má tvar menhiru o délce 150 cm (číslo 14). Je zčásti zapadlý v zemi. Pokud jsem dobře měřil kompasem, od kamene 1 je vizír i menhir s výřezem přesně na sever. V okolí ještě nejméně 3 menší kameny s délkou od 47 do 85 cm (na mapě jako 13 a 15).

A teď další zajímavé souvislosti, odhalené při mé třetí návštěvě v srpnu 2009: Kameny 12, 13 a 14 také vytvářejí řadu, která stejné jako ta první směřuje pod úhlem 10 stupňů na severo-severovýchod. Kameny 3, 11 a 12 pak tvoří řadu směřující pod úhlem 330 stupňů k severozápadu. Při čtvrté návštěvě místa v srpnu 2011 se zadařil další úlovek. Nějakých 40 kroků na západ od kamene číslo 1 je jeden osamělý kámen, tvarem vzorný menhir se špičkou (95 x 60 cm). Nachází se poblíž lesní cesty, vedoucí mezi hlavní řadou a dalšími kameny s čísly 12 a více.

 

A ještě jedna zajímavost: Všechny megality se nachází na podezřele pravidelné vyvýšenině. Vsadil bych se, že vyvýšenina byla vytvořena uměle a pochází ze stejné doby jako kamenná řada. Na východ od silnice je nízký, přesto nápadný val (pro představu: podobá se valům, z nichž jsou vytvořeny kruhy u Horního Metelska na Domažlicku). Lokalita Nečemice II působí dojmem, že se jedná o dávnou (zřejmě eneolitickou) astronomickou observatoř. 

 

 

 ZAJÍMAVOST NA ZÁVĚR


Jaroslav Helšus, spoluautor výborné knihy Kamenné otazníky aneb megality v Čechách, přišel v roce 2002 s myšlenkou, že kamenné řady u Kounova, na Klučku, Nečemice I a Nečemice II tvoří jeden celek. Všechny zmíněné řady totiž směřují do jediného bodu, který se nachází v místě obce Lipno na Lounsku. České megality jsou tak opět o něco záhadnější...

 

 


>> Kamenné řady I - Kounov a Kluček >>
>>
Zpět na úvodní stránku >>
>>
Menhiry na území ČR >>
>> přehled menhirů v Čechách >>

texty, plánky a fotografie na této stránce © David Tramba