MENHIRY NA LOUNSKU A ŽATECKU


MENHIR U KLOBUK

Největší český menhir jsem navštívil čtyřikrát a jistě se k němu ještě mnohokrát vrátím. 3,3 metru vysoký menhir ze železitého pískovce se nalézá na kopci severně od Klobuk (mezi Slaným a Louny).

 Klobucký menhir z každé světové strany vypadá jinak. Dokazují to snad i tyto fotografie. Teprve ve srovnání s lidskou postavou se projeví velikost menhiru.

Jako zdroj informací použiji opět osvědčenou knihu KAREL SVOBODA - TAJEMNÉ MEGALITY (1990). Dříve se různí "vědci" pokoušeli dokázat přírodní původ kamene, ale nepodařilo se. Kámen má odlišné složení od místního podloží. Stejná hornina se nachází nejblíže v korytě potoka u Kokovic. V jeho okolí byly nalezeny pozůstatky kultury Keltů, ale též lidu volutové a šnůrové keramiky. Nabízí se tedy 3 možná stáří:
700-35 př.n.l., 4500-4000 př.n.l., 2500-2100 př.n.l.
Podle místních záznamů se v okolí menhiru nalézaly další (6 až 12 kusů) menší kameny v kruhu. Jsou ale nenávratně ztraceny. Existenci kruhu z malých kamenů nasvědčuje také lidový název klobuckého menhiru - "Kamenný pastýř".
V roce 2007 byla k menhiru postavena cesta. Okolí menhiru je vysypáno štěrkem, menhir je obklopen kruhem z dřevěných kůlů. Podle mého názoru to byla chyba - menhir ztratil část své krásy, nyní to tu vypadá jak na psím záchodku...





VLEVO: Tento menhir je pro nás Pražáky nejdostupnější. Nalézá se na severním okraji hlavního města ve čtvrti Dolní Chabry. Stačí vyhledat ulici Ládevská a pochodovat tak dlouho, dokud nedorazíte k menhiru. Měří  157 cm. Je to jeden z menhirů, u kterých jsem cítil jakousi energii a odcházel mírně omámen. Stalo se to při mé třetí návštěvě menhiru, kdy jsem tam šel sám a tak jsem se mohl lépe soustředit.
V srpnu 2006 byl hned za plotem postaven druhý menhir, který tam dříve ležel na zemi. Má zhruba stejnou výšku a deskovitý tvar.
VPRAVO: Jeden z pěti nejvyšších menhiru v Čechách (220 cm) najdete u polní cesty z Drahomyšle (mezi Žatcem a Louny) na sever k obci Strkovice. Podobně jako Klobucký menhir vypadá z každé světové strany jinak - například na fotografii připomíná nakloněnou sochu moai. Podle psychotroniků silně působí na lidi a má léčivé účinky.





VLEVO: Tento "hrbatý" menhir o výšce 190 cm se vyskytuje u obce Slavětín (východně od Loun). Nalézá se u křižovatky polních cest asi 500 metrů jihozápadně od železniční stanice. Zajímavost: na většině map zakreslen špatně - u kaple svaté Marie, 1 kilometr na jih od jeho skutečné polohy.
VPRAVO: Zde jsem já s menhirem, který je ukrytý v neveřejné části lounského muzea na dvoře... Do roku 1993 ležel povalený u silnice u obce Selibice, pak jej převezl J.Helšus do muzea v Lounech. Stačilo projevit zájem a babča z pokladny mi zařídila vstup do dvora. I tento menhir měří 190 cm, na rozdíl od jiných je osekán do souměrného tvaru.

 

VLEVO: Na zahradě u žateckého muzea je umístěn menhir vysoký 135 centimetrů, z toho tak metr je nad zemí. Dříve stál u cesty z Března (kde je dnes skanzen s neolitickou vesnicí) do Malnic, později jej někdo povalil. V listopadu 1986 jej archeolog Jaroslav Helšus převezl do žateckého muzea.
VPRAVO: Znovu vztyčený menhir u Jemníků (jižně od Slaného) jsem navštívil v březnu 2004. Na výšku má asi metr. Nachází se na kopci severozápadně od obce. Je od něj pěkný výhled do okolí - tedy až na to, že se nachází v blízkosti dálnice Praha-Slaný.





Po prohlídce lokality u Jemníků jsem vyrazil ke skupině menhirů (?), která se nachází mezi obcemi Ledce, Řisuty a Přelíc. Proč ten otazník - badatelé mají na původ kamenů různý názor. Někdo říká: "je to kamenná řada z megalitické éry," jiní tvrdí: "jsou to hraniční kameny z novověku." Těžko říci...
Nejasný je také počet kamenů. Původně se mluvilo o dvou, později další badatelé napočítali devět až jedenáct. Bohužel, v říjnu 2003 někdo (nechť zhyne bídnou smrtí, hyeny ohlodají jeho kosti a červi dorazí zbytek) ukradl 75 centimetrový kámen stojící vedle toho na fotce vlevo. Po kameni zbyla jen díra v zemi. Menhir na levé fotce zmíněný vagabund povalil, později jej dobří lidé opět vztyčili. A na jaře 2006 jsem se doslechl, že někdo ukradl i ten druhý ze známých kamenů.
Já jsem v lokalitě u Ledců napočítal šest stojících kamenů a jeden povalený v trní. Stojící kameny se nachází víceméně na přímce na mezi u polní cesty. Nejvíce na východ je (přesněji řečeno: byl) asi 85centimetrový menhir zachycený na fotce vlevo. Následuje o sto metrů dále 50centimetrový placatý kámen, pak trojúhelníkový o výšce 90cm (na fotce vpravo), štíhlý o výšce 60cm a nejvíce na západ pak dvojice štíhlých 50cm kamenů. Ležící asi 70cm kámen v trní se nachází mimo řadu, má ale tvar menhiru.

Oba kameny na fotkách se nachází u vesnice Orasice (na východ od Loun), a to severně od kostela na okraji pole. Nalevo je již delší dobu známý menhir, tedy aspoň je za něj považován. Celkem je vysoký 80 cm, z toho nějakých 50 cm je nad zemí. Patří tak mezi nejmenší české menhiry. Napravo je deskovitá stéla o výšce asi 90 cm, kterou zřejmě někdo vztyčil celkem nedávno. Kdo ví, třeba se jedná o megalit starý tisíce let. V okolí obou kamenů se nachází další, povalené. Je tak možné, že se na tomto místě nalézala celá soustava menhirů nebo kamenná řada.

 

 VLEVO: Málo známý menhir (?) lze najít u obce Líčkov na Žatecku. Je na malém kopci jihozápadně od obce (jižně od chmelnice). Nakloněný žulový kámen o výšce 160 cm má na sobě vyrytý letopočet 1905. Může se tak jednat o památník či milník z té doby, ale stejně tak mohl být nápis vyryt už do stojícího menhiru. Nepřímé důkazy podporují vyšší stáří kamene - nachází se v blízkosti kamenných řad u Klučku a Nečemic a také vyzařuje pozitivní, uklidňující energii.

VPRAVO: Asi 75cm kámen s vyrytým křížem se nachází asi kilometr východně od obce Kamenný Most na Slánsku. Vypadá spíše jako smírčí kříž než jako menhir, ale kdo ví, jaká je jeho skutečná historie. V roce 1896 byly u kamene vykopány dvě kostry. Kámen se nachází na úzkém protáhlém kopci, který je směrem ke Kamennému Mostu přetnutý úzkým údolím. Těžko říci, jestli tento úkaz stvořila příroda, nebo tomu napomohli lidé. Za návštěvu tak stojí nejen menhir/smírčí kříž, ale i okolní krajina.

 

A na závěr jeden nový přírůstek. Jestli je to pravý menhir, to není úplně jisté, ale mohl by být. Jedná se o kámen nalezený na poli u vesničky Železná jižně od Žatce. Místní nadšenci jej v roce 2009 umístili na louku v obci u říčky Blšanky. S výškou 263 centimetrů (s podzemní částí má tři metry) patří mezi největší české menhiry. Za povšimnutí stojí i památník obětem první světové války uprostřed obce Železná. Ten je od menhiru vzdálen asi sto metrů. Nápadný tvar panátníku vyvolává dojem, že se jedná o "recyklovaný" menhir.

 



fotografie a texty na této stránce © David Tramba


<<
zpět na úvodní stránku <<

>> kamenné řady - část 1 a část 2 >>

>>
přehled menhirů v Čechách >>

>>
menhiry v Českém Meránu >>

>>
megality na jihu Čech >>