ZÁHADNÁ MÍSTA NA JIHU ČECH


1. OBJEKT a MENHIR u HOSTIŠOVIC

12. března 2002 jsem měl důvod k oslavě - z mé civilní služby jsem měl polovinu za sebou. V práci jsem vyhandloval volno a místo pitky jsem zvolil důstojnější způsob oslavy - výlet. V knize TAJEMNÁ MÍSTA OD BLANÍKU K SUŠICI od Pavla Kozáka (kteou jsem dostal k Vánocům) mne zaujal popis tajemné stavby u vesnice Hostišovice. Jedná se o jakousi hrobku neznámého stáří (P. Kozák předpokládá vznik v eneolitu, kdy byla megalitická kultura na vrcholu). To se musí vidět...

Autobusem jsme dorazili do Myštic (u Blatné), následovala cesta podél rybníku Labuť a pak na sever. Při cestě z Černivska do Hostišovic po turistické cestě ze z jihu obchází kopec. Na jeho vrcholu (k proražení cesty lesními školkami by se hodila mačeta :-) se "hrobka" nachází.

Jak objekt popsat - těžko říci. Jedná se o takový malý český Newgrange. Stavba je obklopena kamennou obdélníkovou terasou o rozměru 10 x 8 m, samotná "hrobka" je velká 4,5 x 6 m. Uvnitř je prostor, kam lze bez problémů vstoupit (o velikosti cca 1,8 x 2,4 metru, výška 1,9 metru). Kameny jsou náhodně poskládány na sebe, vchod je tvořen z opracovaných velkých kamenů. Zajímavé je to, že "hrobka" je vytvořena minimálně ze 3 druhů kamene (odhaduji, že se jedná o žulu, slepenec a opuku).


Vchod míří na východ, přesně k 20 metrů vzdáleném menhiru (o něm se zmíním dále). Zvláštní součástí stavby jsou schody. Po nich se lze dostat nahoru na střechu "hrobky". Schody jsou na zadní části zprava a zleva, je jich vždy 11.

Za zmínku stojí pozůstatky druhé terasy (vnější) u jednoho z rohů dochované (vnitřní terasy) a schody za objektem, narušené stromy. Mimochodem, osm stromů roste na vnitřní terase a jeden dokonce roste přímo na "hrobce". Podle podříznutých stromů okolo objektu se dá určit jejich stáří - asi 70 let. Objekt je tedy nepochybně starší než 70let.

V září 2006 jsem "kamenný chrám" navštívil podruhé. Areál jsem důkladně prozkoumal a to mne utvrdilo v názoru, že stavba není pravěká. Zřejmě se jedná o umělou jeskyni z první poloviny 19.století. Pro tuto možnost svědčí podobnost s umělou jeskyní u Blatné, kterou si vybudovala místní šlechta okolo roku 1820. Navíc se o umělé jeskyni zmiňuje jeden starší cestopis. Takže smůla - na kopci u Hostišovic žádné eneolitické hrobky nehledejme. Ale co s nedalekým menhirem?

Asi 20 metrů před vchodem do umělé jeskyně se nalézá menhir, a to hned druhý nejvyšší v Čechách - na výšku měří 275 centimetrů. Uprostřed je široký 155 cm, u země 178 cm. Má tvar stély, nejkratší strana má okolo 60 centimetrů. Materiálově jde tuším o slepenec. Dříve byl spadlý, znovu vztyčen byl v srpnu 2001. Až do 1.vydání Kozákovy knihy v roce 1999 byl neznámý, stejně jako "hrobka".

Při první návštěvě v březnu 2002 jsem nabyl dojmu, že je to skutečný menhir. Podruhé, v září 2006, již převládly pochybnosti. Obávám se, že tu došlo k velkému omylu a vztyčen byl úplně obyčejný kámen. V mladém borovicovém lese za menhirem se nachází nejméně osm podobných deskovitých kamenů. Na kopci se nachází mnoho důkazů o tom, že zde celkem nedávno těžil kámen. Hostišovický menhir je až podezřele pravidelný, to je další argument proti eneolitickému původu. Zkoumal jsem i energii kamene a vyšlo mi, že žádnou nemá.

 


 

 

 


2. KAMENNÉ ŘADY U BLATNÉ


Dne 23.8.2001 jsme podnikli výlet do Blatné. Od Anděla tam jezdí autobusová linka, cesta trvá hodinu a 40 minut. Začali jsme zámkem, následovala obora s daňky a oběd. Pak jsme vyrazili k vesnici Bezdědovice. Za ní leží les "Dubina" a v něm - kamenné řady.
Vím o nich z internetu a z knihy Pavel Kozák - Místa působení (1997). Jinde se o nich nemluví. Přesto se vyplatí místo navštívit. Škoda, že jsme neměli víc času průzkum lokality by zabral celé hodiny. Výhodou je, že řady u Blatné nikdo nestačil poškodit (jako Kounovské) nebo zničit (jako ty na Klůčku)...
Některé řady byly docela zachovalé (viz obr vlevo), jedna byla porostlá mechem (obr vpravo). Jsou sestaveny z poměrně malých kamenů.



Na jiných místech leží kamenné kruhy a půlkruhy (o těch jsem nikde nečetl) - většinou byly schovány v hustém lese a nepodařilo se mi zachytit je na fotografii. Záhadný je pro mne smysl velkých bílých kamenů u lesní cesty - byly seřazeny do tvaru písmene S, dva největší kameny (asi 2metrové) byly na koncích.
Kamenné řady u Bezdědovic u Blatné si zaslouží více pozornosti. Až se archeologové budou nudit, měli by vyrazit do této oblasti...



3. KAMENNÉ ŘADY U SEDLICE


Zmíněné řady jsme našli až podruhé. V květnu 2006 jsme vybaveni všemožnou literaturou konečně uspěli. Pavel Kozák v knize "Tajemná místa od Blaníku k Sušici" popisuje cestu celkem správně (až na detaily). Pro jistotu jsem vyrobil mapku, která cestu popisuje.

Řady se nachází blíže k obci Lažany než k Sedlici. Cestou z Lažan do Doubravice je jedna prudčí zatáčka doprava. Naopak vlevo vede polní cesta. Půjdeme tedy doleva (zapomeňte na politické souvislosti...) polní cestou, pak přes hráz rybníka (při troše štěstí zde uvidíte volavku popelavou) a do lesa. Po nějakých 150 metrech je křižovatka. Jděte doprava a pak pořád rovně. Cesta sama se stočí doleva okolo bezejmenného kopce. A na jižním svahu kopce jsou řady.

Kamenné řady tu jsou čtyři dobře patrné a další v náznacích. Drží se vrstevnic. Na rozdíl od Kounovských řad jsou aspoň některé kameny postavené, z kolmého pohledu mají zhruba tvar trojúhelníku. Při pohledu shora jsou placaté. Další kameny je jakoby podpírají, další jsou povalené v okolí řady. Řady nejsou příliš dlouhé, odhadem do 20 metrů.

 

 

Kromě řad je možné na vrcholku kopce spatřit malou pyramidku z kamenů a také zarovnané kruhové útvary. Východně od řad je halda větších kamenů ve tvaru obráceného písmene L.


 




4. NOVODOBÝ MENHIR U BLATNÉ


O existenci nějakého menhiru (zvaného Suterek) u obce Hajany nedaleko Blatné jsem se dozvěděl z knihy a veřejné přednášky Bohumila Vurma. V létě 2003 jsem menhir hledal. Prohledali jsme celé okolí Hajan až do vzdálenosti jednoho kilometru od obce. Ale menhir jsme nenašli.

Druhý pokus se konal na konci září 2006. Na internetu jsem před tím našel informaci, kde přesně se menhir nalézá. Je nedaleko silnice z Blatné do Hajan. Na konci Blatné je pár rodinných domků u cesty vybíhající od silnice směrem k lesu. Cesta vede do obce Chlum přes les. A právě na okraji lesa u cesty menhir stojí.

Žulový menhir je vysoký 180 cm, na šířku má uprostřed 90 cm a dole je menší. Je to deskovitá stéla, na tloušťku má jen 30 cm. Rychle jsem pojal podezření, že to pravý menhir není. Zeptal jsem se obyvatele nejbližšího domu na původ kamene. Řekl mi, že jej vykopal při stavbě sklepa a pohodil na okraji pole. Asi před deseti lety (tj. cca roku 1996) přijeli "nějací chlapi" a kamen postavili. Závěr: novodobý menhir. Pro úplnost dodávám, že v okolí leží spousta podobných kamenů.

 


fotografie a texty na této stránce © David Tramba



<<
Zpět na úvodní stránku <<

<<
Nejznámější menhiry v ČR <<

<<
Kamenné řady v ČR <<


>>
Menhiry na Javorníku >>


>>
Menhiry mezi Prahou a Táborem >>

>>
přehled menhirů v Čechách >>