KAMENNÉ ŘADY V ČR


KOUNOVSKÉ ŘADY


Na jaře 2000 jsem se skupinou přátel podnikl první výlet na toto záhadné místo. Nalézá se nějakých 15 km na sever od Rakovníka, v hornaté a lesnaté krajině nedaleko obcí Mutějovice a Kounov.
Cestu popisuje naučná stezka. Nejprve je nutné zvládnout 520m vysoký kopec
Na Rovině a nahoře na jakési "náhorní plošině" vás očekávají kamenné řady.
O nich jsem před tím četl v knihách:
KAREL SVOBODA - TAJEMNÉ MEGALITY (1990)
KAREL SKLENÁŘ - TANEC OBRů (1996)
KAREL LIŠKA - MEZI TAJEMNEM A SKUTEČNOSTÍ (1996)

Myslím si, že pravdu má z nich jen autor první z nich. Přesně popisuje počet řad (14) a kamenů (2239) apod. V druhé knize je obsažen názor, se kterým nesouhlasím (viz dále) - že se jedná o hranice bývalých polí z 19.století.
Autor třetí knihy tvrdí, že řady byly vesměs zničeny a že zbyly jen dvě. To je nesmysl. U cesty jsou sice jen 2, ale další (i zajímavější) jsou v lesích okolo. Je pravda, že lidé z okolí kameny kradli na stavbu domů a na skalky, ale stále zbývá 14 řad.


Později se mi dostala do rukou kiha KAMENNÉ OTAZNÍKY ANEB MEGALITY V ČECHÁCH od Jaroslava Helšuse a Antonína Hluštíka (1991). Jejich popis je nejpřesnější a nejpodrobnější.

Dochované řady celkem zabírají plochu asi 400x400 metrů. Jedná se o kameny nevalné velikosti (20 až 90 centimetrů, pár větších). Při první a druhé návštěvě byly ještě zčásti zapadlé do země a listí, ale při třetí návštěvě v červnu 2009 už jsem viděl odkryté kameny bez listí, malých stromků a chroští. Poděkování si zaslouží sdružení KPUFO, které se o kultivaci řad postaralo. Současný stav je vidět na třech fotografiích níže. 
Na řadách je pozoruhodné, že jsou orientovány přesně severo-jižním směrem. Navíc na velkém kameni "Gibon" jsou zářezy sloužící k určení rovnodenností a slunovratů. V den letního slunovratu byly 2 největší kameny "Pegas" a "Gibon" v 1 přímce s vycházejícím Sluncem, jehož první paprsky pronikaly z údolí mezi dvěmi sousedními kopci na východě.

 

Co se týká stáří řad, myslím si, že je vystavěli obyvatelé nedalekého hradiště. O megalitických památkách na našem území se ví, že je budovaly některé civilizace z doby neolitu, eneolitu, bronzové a železné (včetně Keltů) a to asi v letech 4500 až 1 př.n.l. Ty samé civilizace se vystřídaly na uvedeném hradišti.

A další
argumenty proti novodobému původu řad:
1) kameny jsou ze slepence, zatímco kopec je z opuky (to lze vidět na několika místech, kde je odstraněna půda) - byly tedy doneseny z jiné lokality
2) první řada prý měří 302 metrů, což je 365 "megalitických yardů" (jednotka používána staviteli megal. památek v celé západní Evropě)






KAMENNÉ ŘADY U KLUČKU

Na kamenné řady u obce Kluček na Žatecku jsem se prvně vypravil v roce 2001. Dnes už tu lze vidět jen skromné zbytky. Jednu z nejkrásnějších megalitických památek u nás zničili zemědělci zčásti v minulých staletích (zčásti až za bolševiků), aby na kopci vytvořili místo pro chmelnici...

Vpřed mne táhl lákavý popis v knize KAMENNÉ OTAZNÍKY ANEB MEGALITY V ČECHÁCH od Jaroslava Helšuse a Antonína Hluštíka (1991) - výborná kniha, doporučuji jako základní studijní materiál. Cca 400 křemencových nebo křemenco-pískovcových balvanů o délce 0,4 až 3 metry, k tomu kruhový šutrák o průměru 5 metrů a váze 45tun, to se jen tak nevidí. Bohužel řady jsou nenávratně zničené... Ještě v roce 1946 byly na kopci zbytky 6 řad. Dnes zbytky jedné. Zbytek byl odvalen na jižní svah kopce, kde leží dodnes. Délka svahu s megality dosahuje 970 metrů.

Přesto je zde místo, které přináší naději. Celý areál totiž kromě zničených řad zahrnuje i několik větších kamenů. A jeden z nich byl (podle fotek dohledatelných na internetu zřejmě v roce 2012) opět postaven. A právě zde začneme.

Obnovený menhir patří mezi ty nejzajímavější v Česku. Například už jen svou historií. V prvním desetiletí 21. století se odehrálo několik neúspěšných pokusů ležící kámen postavit (byl jsem svědkem pokusu z dubna 2004 - kámen tak nějak vzdoroval).

Dnes už stojí na vrcholku dlouhého úzkého kopce. Na výšku má 203 cm, na šířku max. 118x80 cm. Vedle něj leží ještě jeden menší. Zajímavý je i barevně. Z jedné strany je černý jak nějaká sopečná hornina, z druhé naopak načervenalý po železe (viz fotky vlevo).

Na dotaz, jak se sem dostat, mohu odpovědět: blbě. Osobní zkušenost z června 2014 je, že žádná slušná cesta sem nevede. Je třeba obejít malé koupaliště jižně od Klučku a poté to vzít kolmo nahoru do kopce. Vzdušnou čarou je to cca 200 metrů, ale brutálním terénem připomínajím v letním období džungli. Obnovený menhir se nachází v nápadné části kopce, ten v daném místě připomíná umělý val. 

Jedním menhirem to tady nekončí. Pár metrů od něj k západu leží špičatý "menhirek" o délce 95 cm. Nějakých 20 metrů východním směrem lze na severním svahu kopce vidět odkrytý kámen o rozměrech 295 x 169 cm, který - kdo ví - též mohl kdysi plnit funkci menhiru. 

Při minulých návštěvách v letech 2001 a 2004 jsem se věnoval hlavně průzkumu zbytků kamenných řad. Dnes jsou kameny poházené na jihozáadním svahu  kopce, zhruba mezi ruinami mlýna Tasov a chmelnicí na kopci (od stojícího menhiru je to 250 metrů a dále). Po vykácení stromů na části svahu lze i mnohé ex-menhiry dobře najít. Až na samém konci místa výskytu nápadných kamenů jsme našli i ten obludný kruhový kámen. Velikost udávaná autory zmíněné knihy je poněkud přestřelená (skutečný průměr je mezi 3 a 4 metry).

Kamenné řady u Klůčku mohly být zajímavější než řady Kounovské a Nečemické. Níže uvedená dvojice fotek z dubna 2004 zachycuje dva kameny o výšce 1,2 a 1,5 metru, které mají přímo ukázkový tvar menhiru. Tedy žádné malé kamínky v řadě jako u Kounova nebo v řadě Nečemice I, ale poctivé řady z víc než metrových kamenů. Dlužno dodat, že hlad našich (resp. sudetoněmeckých) předků po zemědělské půdě vedl k devastaci starodávné památky mimořádných parametrů.






fotografie na této stránce © David Tramba



>> Kamenné řady II - Nečemice a Špičák >>
>>
Zpět na úvodní stránku >>
>>
Menhiry na území ČR >>
>> přehled menhirů v Čechách >>