MENHIRY NA OSTROVĚ BORNHOLM

 

Ostrov Bornholm, ačkoli má rozlohu jen 588 kilometrů čtverečních, nabízí spoustu zajímavostí. Nachází se v Baltském moři blízko jižního pobřeží Švédska, patří ale Dánsku. Na tak malé ploše je spousta zajímavých památek: románské rotundy, menhiry, runové kameny, hrad Hammershus, vřesoviště, větrné mlýny, písečné duny atd.

Na Bornhom se dostanete trajektem (v našem případě z přístavu Mukran na Rujáně), a to celkem za draho. Mimo hlavní sezónu vás lístek pro 1 auto a maximálně 4 osoby tam a zpátky vyjde na 170 eur, v sezóně i na více než 400 eur. Celkově je na ostrově dost draho; máte dojem, že ceny jsou oproti českým 1:1 - ale kurz české koruny k dánské je 3,7:1.

Zájem o návštěvu ostrova jsem získal po přečtení knihy "Tajný ostrov templářů" (The Templars' Secret Island), kterou napsali Henry Lincoln a Erling Haagensen. Autoři se věnují zajímavým kostelům na Bornholmu a hledání geometrických souvislostí v jejich vzájemné poloze. Zmínili také, že na ostrově je okolo 200 menhirů - nejvíc z celé Skandinávie. A tak jsme s manželkou na Bornholm v září 2007 vyrazili.

Jen ve stručnosti k templářským kostelíkům: na Bornholmu jsou čtyři kruhové kostely (na obrázku je největší z nich - Osterlars, dále pak Olsker, Nyker a Nylars). Postaveny byly někdy v letech 1150-1200. Jedná se vlastně o kombinaci kostela a pevnosti (v horním patře jsou střílny). Ve zmíněné knize autoři tvrdí, že unikátní kruhové kostely jsou dílem templářů. Těžko říci, možné to je. Dále se už budu zabývat výhradně menhiry. Následuje přehled pěti nejzajímavějších lokalit s bornholmskými megality.

 

1. LOUISENLUND

Skupina asi 50 stojících menhirů se nachází v malém lesíku u potoka Gyldensa, nedaleko silniční křižovatky cest z Ostermarie do Svaneke a z Nexo do Bolshavnu. Od zmíněné křižovatky je to cca 500 metrů jižně. Na ploše 100 krát 100 metrů jsou menhiry rozházeny víceméně chaoticky, jen občas vytváří jakési nepravidelné kruhové sestavy. Na některých je vidět, že byly znovu postaveny v nedávné době. Největší z menhirů mají výšku okolo 2,5 metru, většina pak od jednoho do dvou metrů.

 

2. GRYET

Pokud vás zaujal Louisenlund, na Bornholmu je ještě jedno podobné místo. A zřejmě ještě zajímavější. Pokud vnímáte v blízkosti megalitů různé energie, v Gryetu si to opravdu užijete. Také Gryet je v malém lesíku u potoka (tentokrát u Ole A - O má být přeškrtnuté a nad A je kroužek...divný jazyk, ta dánština). Nachází se na jihovýchodě ostrova, tři kilometry západně od města Nexo a kilometr severně od starobylého kostela Bodilskirke. V lesíku je nějakých 65 megalitů, z toho 35 stojících. Nejvyšší z nich mají okolo dvou metrů. Také se zde nachází hliněná mohyla, ozdobená třemi malými menhirky. Některé z větších menhirů vytvářejí řady.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3. STAMMERSHALLE

Pro sever Bornholmu je typické skalnaté pobřeží. A když se k tomu ještě přidají menhiry... Lokalita Stammershalle se nachází jeden kilometr jihovýchodně od okraje obce Tejn, hned u hlavní silnice naproti penzionu. Na jednom z vrcholků jsou tři menhiry, nejvyšší má výšku okolo 2,5 metru. O kus dále se nachází starodávné mohyly.

Mimochodem, na fotkách je dobře vidět, jak proměnlivé je na Bornholmu počasí. Svítí slunce, stačí půl hodiny a vše je jinak...

 

 

 

 

 

 

4. HELLIG KVINDE

Tohle seskupení menhirů se nachází na pobřeží u severozápadního okraje obce Listed, hned u hlavní silnice Listed-Bolshavn. Podle legend má 2,5metrový menhir představovat Posvátnou ženu (dánsky Hellig Kvinde) a skupina 10 malých menhirků její děti. Zřejmě se tak jedná o svatyni kultu plodnosti.

 

 

 

 

 

 

 

5. FRENNEMARK

Zajímavé je také místo nějakých 500 metrů jižně od okraje Svaneke, na dohled od hlavní silnice z Arsdale do Svaneke. Na umělém návrší jsou tři menhiry. Zajímavé jsou mimo jiné tím, že každý má zcela jiný tvar: jeden je štíhlý a vysoký (cca 2 metry), další je malý a hranatý (tvar stély) a poslední je něco mezi tím. Na druhé straně polní cesty jsou další tři menhiry, bohužel za plotem.

 

 

 

 

 

 

fotografie a texty na této stránce © David Tramba


<<
Zpět na úvodní stránku <<